Ačkoliv tento název zní vzletně a intelektuálně a ani interiér nenapovídá
skutečnosti, že by tomu mohlo být jinak, mnozí z nás jej začnou brát ze
špatného konce. Nedívejte se na něj zle. Jen potřebuje víc péče a starosti než
ostatní podniky.
Při vstupu Vás ovane děsivý oblak
kouře, ale ne jen tak ledajakého… je to kouř balených cigaret, ten jen tak někde
neucítíte. Pokud si myslíte, že jste na dobré adrese, ještě ale nejásejte. Musíte
projít důležitým přijímacím pohovorem. Takový jste v Tescu na pozici doplňovače
zboží zaručeně nezažili. Je třeba projít kolem baru a zkoumá Vás nejužší výběr
zasloužilých bývalých nebo současných pracovníků tohoto baru. Pokud se na Vás
všichni dívají s opovržením, znamená to, že byste se měli otočit na patě a už tam
nikdy nevcházet. Pokud se na Vás ale podívají s opovržením jen někteří, je to v
pořádku, to je tady běžné.
Mramorové stolky, knihovna, umělý
krb a celkový interiér napovídá, že sem nechodí jen tak někdo. Právě ses ocitl
v doupěti nejkritičtějších hipsterů a kavárníků, kteří na tobě nenechají nit
suchou. Pokud nevypadáš jako oni, ale i přesto ses rozhodl pokračovat, udělal
jsi dobře – za chvíli si každý pomyslí „no dobře - kolorit“ a ty můžeš nerušeně
zjistit, že tu není nápojový lístek… a divit se nebudeš teď, ale až když budeš
odcházet. Na to vem jed! Protože dvojka bílého tu jde dost přes třicet a gin s
tonikem se tu i s dýškem motá kolem kila. No a s pivem se vlezeš do rakouského
standardu kolem čtyřiceti – ale jinak litovat nebudeš.
Chceš-li navštívit hajzl v horním
patře, zjistíš, že je tam obrovské nekuřácké intimčo (P.S. dobrý tip na rande,
pokud nekouříš). Skoro nikdo sem nechodí. Když si potrpíš na svůj outfit, budeš
se bát sem jít, protože do těchto končin chodí opravdu jen skalní (když ne
hipsteři, tak „nezávislí“ vymazlení modesmani). Běžně se Vám stane, že vás
obsluhuje děvče v černých krajkových šatech, s drdolem tak obrovským, že se až
bojíš domyslet, kam až ty vlasy sahají při rozpuštění. Na seznamování to tu
není špatné, protože se občas stane, že sem zabloudí prostí lidé, kteří nejsou
zrovna zatížení vrcholem polaroidové krásy sedmdesátek, omamnou ulízaností
patek či kostkovaných flanelek, a můžeš tu třeba najít svou životní lásku.
Spousta lidí se tu objeví jen
proto, že vydatně chlastají, a pouze je sem vyplivlo některé ze studentských
kulturních zařízení, jež zavírají nepochopitelně brzy. Pokud studuješ cokoliv,
máš to v kapse, to je tu celkem jedno. Ale je-li smyslem tvého bídného života
cokoliv jiného, tak bych při otázce „co děláš, co studuješ?“ velmi obratně volil
slova. Jestli jsi pojišťovák, realitní makléř, operátor call centra, lichvář,
vymahač nebo exekutor, raději o svém povolání pomlč. V Cafe Liberty možná za
svůj nadprůměrný výdělek sklidíš ovace, ale tady je lepší říct, že tě právě
vyhodili z fildy za tvé nekonformní názory… protože z Daguerre se, jak je známo,
pokračuje na Skleněnou louku a tam jako začínající kapitalista nepochodíš už
vůbec.
Konvenční povolání se sem nehodí
za žádných okolností, to už jsem v tomto salonu (pochopitelně pod falešnou
identitou) vyzkoušel vícekrát. Když už se ti poštěstí sem dovést holku nebo
kluka, máš vyhráno – je to dojezd, kde se řeší jen fyzično pod záštitou
intelektuálního prostředí. Pokud ovšem nejsi doktorand z FSS, měl bys mít
připravených pár intelektuálních es v rukávu.
Do „dagu“ zkrátka chodí inťoši
(ach, jak tato subkultura díky hipsterům zeštíhlila), hipsteři (ale jenom ti „zaručeně“
skuteční), šachisti nebo LARPaři. Narazit tu můžeš i na takový ty příznivce různých
sci-fi nebo sociálních her, jako je třeba brněnská mafie a další podobný vodvazy;
ojediněle sem zabloudí randíčkáři, kteří ví, že v Daguerre zavírají až ve 4 (a někdy
ve 3 nebo ve 2, ale taky tě klidně vyhodí už v 1, protože ví, že v 1.15
přijdou jejich rozjetí kámoši a rozjedou to ve velkém „cool-instagram-iPhone-polaroid-longboard-Ray
Ban štýlu… ale to tam už ty nebudeš, protože ti do tý doby vysvětlí, voe, že
bys měl co nejdřív vysmahnout. Když ale neodoláš a jsi vopruz, dostane se ti
pravé odměny – budeš moct poslouchat zapomenuté songy osmdesátek a devadesátek,
které kdyby sis pustil doma na chatě, tak jsi dědek a trapák, ale v dagéru je
to cool a bizár...
Autor: LAJDORF
Žádné komentáře:
Okomentovat