Dnes de facto nejznámější a nejprofláklejší studentská kavárna v centru. Kdo tam ještě nebyl, minimálně o ní slyšel. Samozřejmě, že si pozornost zaslouží, a i když rád šetřím superlativy, tak na ni za srdečních důvodů nedám dopustit. Ale nechám stranou svůj sentiment a začnu s tím nejhorším, ať to máme z krku.
Nejlevnější (když pominu asijské
bistro na roli) a zároveň nejhnusnější Starobrno, co ho v Brně je. Chápu, že
Podnebí není orientované na skalní vymazlené pivaře, ale kdyby se věnovala
stejná péče trubkám od výčepu, jakou mají roury na hajzlech, tak by k
dokonalosti nescházelo mnoho.
Genius loci nevytváří jen krásná
stinná zahrádka, nebo jednoduché, architektonicky starosvětské prostředí, ale
především personál a osazenstvo. V Café Podnebí si na obsluze zakládají a je to
znát hned na první pohled. Obsluha (a ve věší míře i hosté) jsou téměř výhradně
vysokoškoláci. Nejsou vyučení v oboru, ale v Podnebí dokázali pochopit základní
princip spokojeného zákazníka, a to, že raději dostanu průměrnou kávu a průměrné
víno a podprůměrné pivo, (a ještě k tomu to vše v nejlevnější cenové hladině!),
když mi jej přinese milá, inteligentní a usměvavá servírka, která má pochopení
pro každé moje přání a při odchodu mám pocit, že mne příště ráda uvidí, než jak
je tomu v některých rádoby hogo fogo podnicích, kde se skoro stydím, že jsem
přišel, abych náhodou nikoho nevyrušil z jejich letargie.
Nemusím dodávat, že z estetického
hlediska zde nestrádáme, tedy pokud jste se nerozhodli mít rádi uniformní look,
který reprezentuje Liberty Cafe. Rozmanitost, nevtíravost a pochopení na Vás
sálá pokaždé, když sem přijdete. Dost tedy už o obsluze a pojďme se podívat na
lidi, kteří Podnebí navštěvují.
Když jsem začínal psát tento
článek, věděl jsem, že to bude jeden z největších oříšků k rozlousknutí. Na
první pohled se Vám zdá, že jste se ocitli ve výhradně studentské kavárně, ale
tak to vypadá, jen jako celek. Je to něco jako ve známém seriálu HIMYM, kde
seriálová postava Barney vysvětluje, že když vidíte skupinku rozjařených
děvčat, připadají Vám jako celek úžasné, ale když se podíváte na každou zvlášť,
zjistíte, že to byl jen první dojem.
O uniformitě se zde v žádném
případě nedá hovořit, a to ani když pomineme silnou hipsterskou základnu. V Podnebí
se zkrátka objevuje celé panoptikum lidí; naštěstí ne takové, které by
vyčnívalo už moc výrazně jako třeba na Skleněné louce.Najdeme tu starší pány na pivu, z kterých sálá životní zkušenost a vzdělání, čerstvé maturantky na kafe s cigárem, ajťáky či jiné podnikavce s nezbytným laptopem, kteří vyměnili dusno kanclů za šanci být mezi lidmi a dát si přímo při práci cigáro a Starobahno, vystajlované hipstery a jejich lepší polovičky s nezbytným (naštěstí hraným) povýšenecky ironickým výrazem, také šik dámy ve středním věku na kafe, které se přes poledne přehoupne ve sdílený litřík bílého (a pak nezbývá než zase zasednout k pc a plnit agendu, ale přece jen s pocitem, že stále žijí), exaltovaného čerstvého doktoranda z fss, který autoritativním tónem a zvýšeným hlasem celé kavárenské obci dává vědět, že to on má patent na rozum a jestli se s ním chceš hádat, tak drž radši rypák, ošuntělé místňáče z činžáků na Údolní, kterým se nechce chodit do vystajlovaného nekuřáckého Mezzaninu nebo snobského Koishi (s přilehlou stejně snobskou kinotékou), jsou tu i srazíky ze středních či vyskokých, které jsou někdy rozjeté stejně tak jako srazy z filmu Vrať se do hrobu, anebo se jindy borci pochlapí a okázale se povyšují nad mladý vyjukaný páreček a sdělují jim své neodolatelné rady do života…
Abyste tuto změť mohli
zaznamenat, vyhraďte si na Podnebí víc než jen půlden. Když je pondělí či úterý,
potkáváte štamgasty a známé tváře se tu střídají s pravidelností, ačkoliv o
sobě nemají nejmenšího tucha. V pátek štamgasty téměř nepotkáte, protože se
rozhodli jít se svými kamarády ze školy či z práce prostě jinam, a ve skrytu
duše toho moc litují. Naopak pátku vévodí hromadné rezervačky – srazy všeho druhu,
škola, práce a další. Někdy se stane, že do Podnebí zavítá i parta (většinou v
pátek, která se chce rozpít, než vyrazí do Two faces nebo Caribicu) z Cafe
Liberty nebo lokálu podobného ražení.
Ať jste konformisté, nebo vyhranění
stoupenci své subkultury či zastánci jiného světonázoru, v Podnebí vždy zapadnete
do místního koloritu. Kdo ví, třeba se jednou stanete jedním z místních štamgastů.
Ale o těch budu psát příště…
Autor: LAJDORF
Žádné komentáře:
Okomentovat